Co způsobuje aneuryzma?

Onemocnění, které postihuje tepny, a tím i aortu, se nazývá ateroskleróza. Představuje destrukci cévní stěny s ukládáním tuku a vápníku ve stěně tepny, což má za následek tvorbu ateromového plátu. Projeví se to oslabením stěny při expanzi aorty vlivem vysokého tlaku, tzn. vzniku aneuryzmatu. Tento proces může vést i k zužování a ucpávání tepen, což má vážné následky v podobě zhoršování stavu cílových orgánů.

Ucpání krčních tepen vede k mrtvici a mozkovému infarktu a ucpání tepny k ledvině vede k selhání ledvin. Zablokování aorty a jejích větví k nohám vede ke gangréně chodidel a bérců.

Existují nějaké příznaky, které by naznačovaly, že máme aneuryzma v cévě?

Příznaky, které pacienti pociťují, jsou obvykle mírné a obvykle je aneuryzma zjištěno, když pacient provádí vyšetření břicha na jiné onemocnění, takže aneuryzma břišní aorty je nalezeno jako náhodný nález. Pokud má příznaky, tzn. bolest kolem pupku více vlevo, pak můžeme předpokládat existenci většího aneuryzmatu.

Když aneuryzma přesahuje průměr 6 cm, považujeme tuto velikost za urgentní stav vyžadující rychlou léčbu. Nejlepší by bylo léčit aneuryzma, když nejsou žádné příznaky, plánovanou operací. Operativní léčba spočívá v nahrazení nemocné části aorty syntetickým štěpem, tkanou hadicí vyrobenou z materiálů podobných teflonu, které jsou odolné vůči natažení.

Nemocná aorta se přeřízne a na místo nemocného segmentu se implantuje výše uvedená protéza. K dispozici je také nejmodernější léčba endovaskulárního aneuryzmatu – EVAR zavedením speciálně navržených teflonových štěpů cévami v tříslech. Tento postup je pro pacienta mnohem pohodlnější, ale jeho účinnost bude vyhodnocena až v budoucnu. Také je tento zákrok výrazně dražší než klasická operace, což je další limitující faktor. Ve vyspělých zemích se touto metodou léčí většina břišních aneuryzmat. Doufám, že se nám v blízké budoucnosti podaří tento počet endovaskulárních výkonů navýšit.

Jaké jsou následky ruptury aneuryzmatu a jak pacient rupturu pozná?

Pokud není operační léčba provedena včas a aneuryzma přesahuje 6 cm v průměru, riziko ruptury aneuryzmatu se výrazně zvyšuje. Pokud aneuryzma praskne, do břišní dutiny se vylije velké množství krve. Pokud není pacient okamžitě operován, vykrvácí a zemře. Téměř zpravidla střelbě předchází silná bolest žaludku, tzn. v projekci aneuryzmatu. Po prasknutí bolest mírně ustoupí, protože v břiše již není tlak, a pacientovi hrozí hypovolemický šok, šok způsobený krvácením. Často po ruptuře aneuryzmatu následuje malý interval několika minut až několika hodin, kdy je nutné co nejdříve přijít na cévně chirurgické pracoviště, kde lze tento stav rozpoznat a urgentně chirurgicky řešit. Pro umístění cévních nástrojů, které zabraňují krvácení během operace, je nutné určit místo, kde došlo k prasknutí aorty. Bohužel úspěšnost operace, která se provádí při ruptuře aneuryzmatu, je drasticky nižší než úspěšnost, když je stejná operace plánována.

Co je skutečná prevence?

Aby se této situaci předešlo, měla by být přijata některá opatření k včasnému zjištění této situace. To obnáší pravidelné prohlídky u cévního chirurga a také ultrazvukové vyšetření břicha, které by lidé po 50. roce věku měli provádět minimálně každé dva roky, aby aneuryzma „chytlo“ v raném stadiu. Po diagnostikování je růst aneuryzmatu sledován pravidelnými jednoročními ultrazvukovými nebo skenerovými vyšetřeními. Pokud je zaznamenán rychlý růst, u 6měsíčních kontrol je pravděpodobnost ruptury vysoká a je nutné přistoupit k operační léčbě. Pokud nedochází k růstu a aneuryzma „stojí“, stačí jednou ročně kontrolovat rozměry ultrazvukovým vyšetřením.

Obecnými rizikovými faktory, které se významně podílejí na růstu aneuryzmatu, jsou samozřejmě kouření, hyperlipidémie, obezita, špatná fyzická aktivita atd. Léky používané při léčbě aneuryzmat, která ještě nejsou připravena k operaci, jsou kyselina acetylsalicylová, léky na úpravu hladiny tuků, antihypertenziva atd. Chirurgicky odstraníme stávající aneuryzma a nebezpečí jeho prasknutí, ale neovlivníme průběh onemocnění. Proces aterosklerózy totiž pokračuje tak, že se aneuryzma aorty rozšíří na úrovni horních partií břicha, kde zasáhne již zmíněné arteriální větve pro břišní orgány, kdy takové aneuryzma pak představuje velké nebezpečí.

Aneuryzma v této části je obtížně operovatelné a jeho prasknutí téměř vždy vede ke smrti. Také aneuryzmatický proces se může rozšířit do aorty v hrudníku, což je problém s nepředvídatelnými následky. Je samozřejmé, že pokud je pacient po operaci pravidelně sledován, vznik nového aneuryzmatu zaznamenáme rychle, takže je možné adekvátně reagovat na novou operaci nebo umístění stentgraftu. Další komplikací, která se naštěstí stává jen zřídka, je spojení aorty s duodenem a náhlé krvácení. Častěji k tomu dochází u již operovaných aneuryzmat, kdy je štěp napojen na střevo, méně často neoperované aneuryzma naváže kontakt se střevem. Na tuto komplikaci se obecně nemyslí, proto jsou tito pacienti špatně léčeni jako vředová choroba, která velmi rychle vede ke špatnému výsledku. Také aneuryzma se může spojit s dutou žílou, která se nachází v bezprostřední blízkosti, když se objeví aortokavální píštěl. Jedním z nejhorších důsledků operace na aortě je infekce, která, pokud k ní dojde a postihne štěp v břiše, nevyhnutelně vede ke smrti. Naštěstí se tato komplikace vyskytuje jen zřídka.

Jednou z charakteristik aneuryzmatu břicha je, že svými pulzacemi výrazně poškozuje těla páteřních obratlů, kde může vést ke stavu imitujícímu onemocnění páteře a meziobratlových plotének. Zdůrazňuji to, protože tito pacienti často ztrácí čas při diagnostice a léčbě onemocnění páteře. A konečně doporučení by bylo, aby všichni lidé nad 55 let chodili jednou ročně na ultrazvukové vyšetření břicha, aby se případně odhalilo aneuryzma v jeho počáteční fázi. Také lidé, kteří mají blízkého příbuzného s aneuryzmatem, by měli být vyšetřeni, protože výskyt rodinné tendence není tak vzácný. Rizikové faktory by měly být minimalizovány pravidelnou adekvátní léčbou chronických onemocnění.