Na první pohled může modrozelený proužek ve starém nábytku vypadat jako barva nanesená štětcem. U některých historických intarzií však odstín vytvořila houba. Zelenitka, tedy houba z rodu Chlorociboria, prorůstá dřevem a zanechává v něm nápadný modrozelený pigment. Právě proto se o tomto materiálu mluví jako o modrozeleném dřevu.

Do renesančních dílen se tento zvláštní materiál nedostal tak, že by řemeslníci hotový nábytek „nakazili“. Houba obvykle obarví dřevo už v lese, především odumřelé větve a kmeny. Řezbář nebo truhlář pak mohl takový kus objevit, rozřezat a využít jako barevný detail v intarzii. Příroda tím nabídla odstín, který se od běžných dřevin výrazně lišil.

Co se ve dřevě skutečně děje

Houba prorůstá dřevní hmotou jemnými vlákny a při své činnosti vytváří pigment známý jako xylindein. Ten se ukládá do buněčných stěn dřeva a propůjčuje mu zelenomodré až tyrkysové zbarvení. Barva proto nezůstává jen na povrchu. I po vyschnutí a opracování může být patrná v řezu.

Odstín se liší podle druhu houby, stáří dřeva, osvětlení i povrchové úpravy. Historická intarzie navíc časem tmavne, získává patinu a může působit jinak než čerstvě opracovaný vzorek. Zelenitka tak nebyla pouze biologickou zajímavostí, ale také přirozeným „barvivem“ ukrytým přímo v materiálu.

Podobně jako dnes lidé hledají zajímavé přírodní produkty, oceňovali řemeslníci neobvyklé vlastnosti surovin i v minulosti. To ovšem neznamená, že modrozelené dřevo patří do kuchyně nebo domácího bylinného arzenálu. Pro srovnání: Reishi 50 % je doplněk stravy z jiné houby a s materiálem napadeným zelenitkou nemá nic společného.

Jak poznat a chránit starý dřevěný dekor

Modrozelená plocha ve starém stolku nemusí být plíseň, kterou je třeba okamžitě odstranit. Může jít o záměrně využitý barevný prvek, případně o historické dřevo, jehož původ už bez odborného posouzení neurčíme. U cenného nábytku proto nepoužívejte brusný papír, bělidlo ani agresivní čisticí prostředky. Mohly by odstranit právě tu vrstvu, která dokládá původ materiálu.

  • prachte povrch jen měkkým suchým štětcem nebo utěrkou bez chlupů,
  • nábytek chraňte před dlouhodobým sluncem a prudkými změnami vlhkosti,
  • nepromáčejte intarzii vodou a nezkoušejte domácí „dezinfekci“,
  • při zatuchlém zápachu, drolení nebo aktivním povlaku zavolejte restaurátora.

U novější dekorace platí stejná opatrnost. Zelené zbarvení nemusí znamenat, že dřevo stále živě zarůstá houbou, ale bez laboratorního rozboru nelze spolehlivě určit druh ani stav. Do domácích pokusů s naočkováním nábytku se proto nepouštějte. Výtrusy a dřevokazné houby mohou poškodit vybavení, zatímco účinek na zdraví nelze zaměňovat s ověřeným použitím doplňků, jako je extrakt Reishi.

Přírodní barva, která přežila staletí

Tajemství modrozelených intarzií tedy nespočívá v zapomenuté malířské receptuře, ale v setkání dřeva, houby a řemeslného oka. Zelenitka obarvila materiál ještě předtím, než se dostal do dílny, a člověk její práci využil podobně jako barevnou kresbu letokruhů. Při domácí péči je nejlepší takový detail zachovat, ne ho za každou cenu „opravovat“.

Zdroj: VitalHerbs.cz